Sociální podnikání

Sociální podnikání je nový a velmi široký koncept, pro který je typické dosahování sociálních cílů ekonomickými prostředky. Jde o progresivní trend, který je celosvětově na vzestupu včetně zemí Evropské unie a České republiky. V EU je sociální podnikání podporováno zejména Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Evropským hospodářským a sociálním výborem.

V řadě členských států již existují nebo jsou nově přijímány zákony podporující sociální podnikání. Například ve Velké Británii, kde patří sociální podnikání mezi priority vlády a je masivně podporováno, funguje přes 55 000 sociálních podniků s obratem 25 miliard liber, což tvoří 5 % ze všech zaměstnavatelů, a přispívá do britské ekonomiky ročně částkou 8,4 miliard liber.

Pro sociální podnikání je charakteristická jeho hodnotová orientace a používání zisku na rozvoj podniku a vzdělávání zaměstnanců. Sociální podnik je podnikatelský subjekt založený za účelem dosahování veřejně prospěšných cílů. Vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu – ekonomického, sociálního a environmentálního. Sociální podnikání jde napříč právními formami a obory a je vymezeno velmi široce. Největším, ale ne jediným segmentem sociálního podnikání je zaměstnávání znevýhodněných osob (v ČR se jedná např. o kavárny na půl cesty). Z klientů se tak stávají zaměstnanci nebo i zaměstnavatelé, takže prostřednictvím práce dochází k jejich integraci do společnosti. Pro samotné znevýhodněné osoby je důležité to, že je podporována jejich vlastní aktivita a rozvoj jejich schopností a dovedností. V sociálních podnicích nejde tedy o pouhé zaměstnávání znevýhodněných lidí, ale také o to, že se s nimi aktivně pracuje a zvyšuje se jejich pracovní a společenský potenciál. Sociální podniky jsou navíc demokratické, otevřené a transparentní v řízení a jsou založené na součinnosti občanů. Jde o budování vyšší kvality vztahů a o profesní a osobní rozvoj zaměstnanců a členů (některé sociální podniky jsou založené na členském principu – např. družstva).

Velkým přínosem pro státní správu je celková úspora veřejných finančních prostředků, protože zaměstnanci vytvářejí hodnoty, platí daně a odvody do státního rozpočtu, nepobírají dávky v nezaměstnanosti a sníží se i vyplácení sociálních dávek. Sociální podnikání má také pozitivní dopad na kultivaci podnikatelského prostředí.

Sociální podnikání je průřezovým tématem, které přesahuje klasické resortní dělení. Zatím se k němu částečně hlásí MPSV, avšak podnikatelská dimenze překračuje jeho kompetence, MPO zatím nevnímá sociální podniky jako  specifickou formu malého a středního podnikání. Z praxe členských zemí EU vzniklo po vyzkoušení různých modelů doporučení na vytvoření mezirezortního orgánu na úrovni úřadu vlády (např. Velká Británie). Sociální podnikání nemá zatím oporu v české legislativě, přesto zde ale řada sociálních podniků již funguje. Sociální podnikání nelze zúženě chápat jako jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, tyto nástroje je ale možné při splnění daných podmínek na podporu sociálního podnikání využívat a často jsou pro sociální podniky v ČR jedinou dosažitelnou formou podpory.

Pro začátek podnikání je důležitá dostupnost finančních prostředků na jeho rozjezd formou grantů a mikropůjček na realizaci podnikatelského záměru. Sociální podnikatelé potřebují také zejména v začátku své činnosti, ale i průběžně podporu, protože podnikat sociálně je těžší než podnikat normálně. Skloubení obou zdánlivě protichůdných pólů je možné, ale málokdo v sobě spojuje jak sociální, tak i ekonomické znalosti a dovednosti. Z toho důvodu je třeba financovat činnost podpůrných organizací, které sociálním podnikatelům budou poskytovat dlouhodobé poradenství, vzdělávání, pomoc se zpracováním podnikatelských plánů a coaching.

Podívejte se na hlavní GAME CHANGERS pro sociální podnikání.

Klíčové oblasti

Sociální podnikání a trojí prospěch

Sociální podnikání zahrnuje podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu.

Sociálním podnikem se rozumí „subjekt sociálního podnikání“, tj. právnická osoba založená dle soukromého práva nebo její součást nebo fyzická osoba, které splňují principy sociálního podniku. Sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, který je formulován v zakládacích dokumentech. Vzniká a rozvíjí se na základě konceptu tzv. trojího prospěchu – ekonomického, sociálního a environmentálního.

Více na www.ceske-socialni-podnikani.cz

Snižování nezaměstnanosti

Podle Komory sociálních podniků přispívá sociální podnik ke snižování nezaměstnanosti a k podpoře sociálního začleňování (minimálně 40 % zaměstnanců z jejich celkového počtu musí pocházet z vymezených cílových skupin) v regionu).

Podporovanými cílovými skupinami jsou lidé sociálně vyloučené nebo tímto vyloučením ohrožení. Jde o osoby se zdravotním postižením, mladé lidi ve věku 15 až 26 let, osoby bez přístřeší, osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody, osoby pečující o osobu blízkou, osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách a osoby dlouhodobě nezaměstnané.

Případný zisk z účasti na trhu je použit pro rozvoj sociálního podniku nebo naplňování jeho obecně prospěšného cíle. Ze zisku bude sociální podnik minimálně 51 % reinvestovat do inovace, pracovních pomůcek, vybavení podniku, zkvalitňování prostředí pro zaměstnance, do zavedení bonusů a zaměstnaneckých výhod.

Sociální soudržnost

Komora sociálních podniků rovněž stanovila pravidla sociálního podniku, která směřují k maximálně možnému zapojení pracovníků do rozhodování a k posílení sociální soudržnosti. Zaměstnanci jsou maximálně zapojeni do jeho činnosti. Mají právo vyjadřovat se ke strategickým dokumentům týkajících se fungování sociálního podniku, svobodně mohou prezentovat své podněty, stížnosti či výhrady, a to v rámci individuálních či skupinových porad. Pracovní podmínky zaměstnanců jsou rovné, všichni zaměstnanci mají stejná práva a povinnosti. Sociální podnik vytváří pracovní prostředí, které zajišťuje všem zaměstnancům podporu, pracovní příležitosti a smyslnou práci. Respektuje přitom zásady stejné příležitosti, tzv. že firma nepřipustí přímou či nepřímou formu diskriminace pracovníků na základě pohlaví, rasy, věku, dosaženého stupně vzdělání, změněné pracovní schopnosti, náboženství, rodinného stavu.

Udržitelný rozvoj

Podle komory sociálních podniků je sociální podnik orientován lokálně a environmentálně a respektuje principy udržitelného rozvoje regionu. Uspokojuje místní potřeby a využívá místní zdroje, vstupuje do místních iniciativ a partnerství a přispívá místnímu rozvoji. Mezi spolupracující subjekty a instituce patří státní správa, samosprávné celky, sociální partneři a další.

Více na: www.komora-socialnich-podniku.cz

Tradice sociálního podnikání v ČR

Sociální podnikání je na vzestupu všude na světě a každá země si ho přizpůsobuje svým historickým kořenům, své tradici, mentalitě a kultuře.

V ČR má dlouhou tradici hlavně na venkově. Už na území habsburské říše byla česká kulturní a hospodářská identita založena na dobrovolnických aktivitách občanské společnosti. Byla vytvářena aktivní činností malých a středně velkých podniků, výrobních a spotřebních družstev, spolků, vzájemných či obecných záložen a družstevních kampeliček.

V době velké hospodářské krize v průběhu 20. a 30. let 20. století úloha těchto družstev a společností ještě posílila. Tradice sociální ekonomiky byla přerušena totalitním vývojem v průběhu války a po roce 1948. Po roce 1989 se začala projevovat snaha o obnovu autonomního družstevního sektoru, ale až po roce 2000 lze zaznamenat nástup tématu sociální ekonomiky tak, jak ho u nás vnímáme v současné době.

V legislativě ČR není ještě sociální podnikání pevně zakotveno. Zatím byl vytvořen systém základních ukazatelů, podle něhož je sociální podnik definován, a to zejména z důvodu definování žadatele pro účely možného získání dotací z fondů EU.

Více na: www.ceske-socialni-podnikani.cz a www.komora-socialnich-podniku.cz

Podívejte se na hlavní GAME CHANGERS pro sociální podnikání.

Gamechangers – klíčové kroky, mající potenciál způsobit změnu nebo k ní významně přispět.