Prudký technologický vývoj a dynamika služeb v digitální ekonomice přináší nejen nové příležitosti. Vyvstává i řada otázek, spojená s právní regulací tohoto dynamického odvětví. Uplynulý čtvrtek se v pražské Vile Pellé uskutečnil za účasti odborné veřejnosti křest knihy JUDr. Martina Meisnera, Ph.D., MCIArb. s názvem Komentář k zákonu o některých službách informační společnosti. Navazující odborná diskuze přinesla řadu podnětných i kritických pohledů.

Více než dvacítka specialistů z řad odborné veřejnosti se minulý týden sešla na křtu nové knihy JUDr. Martina Meisnera, Ph.D., MCIArb. nazvanou Komentář k zákonu o některých službách informační společnosti. Překotný vývoj technologií v posledních letech totiž značně mění chování lidí i firem a dává jim v tomto směru zcela nové možnosti. Zákon o některých službách informační společnosti v Česku vznikl již v roce 2004, mnozí v něm ale stále tápou. I to byl jeden z důvodů, proč se Martin Maisner rozhodl některé poznatky sepsat do knihy v rozsahu 224 stran.

„Od okamžiku, kdy tu tato právní úprava vznikla, jsem byl vystavován neustálým dotazům. A to mě přivedlo na myšlenku, jestli bychom osvětu neměli šířit plošnějším způsobem,“ vysvětlil Maisner svou motivaci na křtu knihy v pražské novorenesanční Vile Pellé. Dodal, že si uvědomuje, že tato kniha sama o sobě rozhodně tuto kapitolu neuzavírá. Je spíše úvodem pro další diskuzi. „Je to jen začátek. Tento počin by měl přiblížit, co chtěl legislativec zákonem říci. Dát vše do souvislostí. Doufejme, že přinese trochu světla do méně srozumitelných částí tohoto legislativního houští,“ řekl mimo jiné Maisner.

Rychlý vývoj, pomalá regulace

V následné odborné diskuzi moderované Jiřím Donátem z poradenské skupiny Rowan Legal její účastníci, mezi které patřili například František Korbel z právnické kanceláře Havel a Holásek, prezident ICT Unie Zdeněk Zajíček nebo Radim Polčák z Masarykovy univerzity v Brně, debatovali o některých aspektech, které přinášejí moderní technologie a nejsou zatím regulovány právem. „Zákon se pohybuje v oblasti, která je sama o sobě rychlejší než právní regulace. To znamená, že běžíme kdesi za faktickým vývojem a snažíme se na něj právní regulaci uplatnit,“ řekl v diskuzi František Korbel.

Fokus na moderní služby

Pozornost se mimo jiné zaměřila na moderní on-line služby, které se pohybují v mantinelech sdílené ekonomiky. Jde například o světové platformy jako je ubytovací služba Airb’n’b nebo taxi služba Uber. Ty zatím působí v jakémsi právním vakuu, pozornost vlád po celém světě se ale i na ně začíná pomalu soustředit. „Vypadá to, že dojde ke specifické regulaci určitých sektorů. Mluvím teď o platformách typu Airb’n’b nebo Uber, kde již víme, jak fungují a jaké jsou u nich problémy s porušováním práva ze strany jejich uživatelů, z mého pohledu takových kvazipodnikatelů,“ zaznělo v rámci diskuze z úst Radima Polčáka, vedoucího Ústavu práva a technologií Masarykovy univerzity v Brně.

Regulace ano, či ne?

Možná trochu překvapivý byl příspěvek Lukáše Rychtaříka z vydavatelství Championship Music, který se nepřikláněl, jak by mnozí mohli očekávat, k přísnější regulaci. „Internet je obrovské pole příležitostí a tento trh se dle mě dokáže určitým způsobem samoregulovat,“ přiblížil Rychtařík svůj pohled na celou problematiku. „Za mě je vcelku dostačující například nařízení notice-and-takedown (tedy odstranění obsahu po upozornění). Je to věc, která funguje,“ dodal. Se samoregulací některých služeb informační společnosti svým způsobem souhlasil i Radim Polčák. „Samoregulace je nástrojem číslo jedna. Pokud se takové nástroje sami nabízejí, je to ideální případ,“ řekl.

Podle prezidenta ICT Unie Zdeňka Zajíčka by se ale v tomto ohledu mohlo pracovat i s radikální myšlenkou, zda je vůbec potřeba některé moderní služby regulovat. „Pokud zákazníkovi nevadí využívat k přepravě amatérského řidiče a pokud nám moderní technologie typu GPS dokáží garantovat cenu za tuto přepravu, pak je otázkou, zda bychom měli všechny taxislužby vůbec regulovat,“ řekl Zajíček. Nedá se čekat, že by vlády po celém světě byly k této problematice nečinné, což například dokazuje i zavádění restrikcí v Německu či v USA, zaměřených právě na služby jako Airb’n’b či Uber. Klíčem k budoucí podobě legislativy je ale podle všech účastníků odborné diskuze zejména dialog, který by měl být veden mezi vládami, samotnými společnostmi a také uživateli.

 

Redakce portálu Nová Ekonomika

Praha, 13.6.2016