Voda jako strategický zdroj – Game changers

Strategické výzvy OSN do roku 2030

Významné strategické výzvy pro zachování vodních zdrojů a dostupnosti vody jako faktoru ekonomického a sociálního rozvoje podle cílů OSN do roku 2030 (SDG) zahrnuje zejména následující oblasti:

  • zavedení systémů udržitelné výroby potravin a efektivních zemědělských postupů
  • zajištění univerzálního a rovného přístupu k bezpečné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny
  • spravedlivé zajištění odpovídajícího sanitačních a hygienických zařízení pro všechny
  • zlepšení kvality vody snížením jejího znečišťování, minimalizací vypouštění nebezpečných chemických látek
  • zvýšení recyklace a bezpečného opětovného využívání vody
  • podstatné zvýšení efektivity využívání vody ve všech sektorech a zajištění udržitelného odběru a dodávek pitné vody
  • zavedení integrované správy vodních zdrojů na všech úrovních
  • zajištění ochrany a obnovy ekosystémů souvisejících s vodou
  • snížení globálního plýtvání potravinami v přepočtu na hlavu na polovinu a snížení ztrát potravin v celém výrobním a zásobovacím procesu včetně posklizňových ztrát
  • dosažení šetrného nakládání s chemickými látkami a odpady během celého jejich životního cyklu a výrazné snížení jejich uvolňování do ovzduší, vody a půdy
  • zajištění ochrany, obnovy a udržitelného využívání suchozemských a vnitrozemských sladkovodních ekosystémů
  • podpora zavádění udržitelného hospodaření se všemi typy lesů, zastavení odlesňování, obnova zničených lesů
  • boj proti rozšiřování pouští a obnova znehodnocené půdy včetně pozemků postižených rozšiřováním pouští, suchem či záplavami
Měření dopadu – příklady nástrojů

Dosažení cílů na mikro či makroúrovni vyžaduje celou škálu technologických, organizačních a dalších opatření.

Jedním z nástrojů, který umožní vyhodnotit rozsah problému a měření účinnosti opatření, je „vodní stopa“. Tzv. Water Footprint Network založil prof. A. Hoekstra z Univerzity Twente (Nizozemí). Podstatou je změření množství vody, potřebné k vyrobení zboží či služeb, které užíváme, a to napříč sektory. Může být propočtena jako vodní stopa výrobního procesu (např. pěstování rýže), výrobku (např. páru bot či paliva do motorového vozidla), může být spočítána jako konkrétní vodní stopa např. výrobního podniku, mezinárodní firmy či celého státu, nebo např. v povodí konkrétní řeky apod.
Více např. na: www.waterfootprint.org

WBCSD vypracovala sérii měřících nástrojů (volně ke stažení) pro vyhodnocení rizik pro firmy, resp. některá odvětví, aby mohly zmapovat své vodní hospodářství i rizika spojená s hospodařením s vodou – tzv. Global Water Tool.
GWT je k vidění zde.

Vypracovány jsou rovněž India Water Tool, Oil and Gas Water Tool atd.

Makro a mikroekonomické dimenze

Dostatek či absence vodních zdrojů, jejich dobrá či špatná kvalita má dopad na podnikání napříč obory – od zemědělství přes zpracovatelský průmysl až po stavebnictví, dopravu či rozvoj měst a průmyslových zón. Rovněž ekonomická činnost soukromého i veřejného sektoru (vč. veřejných zakázek) má vliv na celkovou vodní bilanci. ČR leží na rozvodí Baltu, Severního a Černého moře a všechny toky odvádějí tuto strategickou komoditu mimo území ČR, což klade nároky na dlouhodobě udržitelné a strategicky prozíravé vodní hospodářství, schopnost retence atd. Nedílnou součástí tématu je i kvalita, čistota a bezpečnost vod se všemi odtud plynoucími vlivy a důsledky (čištění, recyklace, dopady na biodiverzitu). Strategická témata udržitelnosti ve vztahu k vodě nastolená v SDG se tedy ČR a veřejného i soukromého sektoru týkají, i když třeba ne v tak extrémní podobě, jako je tomu v některých jiných částech světa.